Zpětné zrcátko

Ten čas neuvěřitelně pádí! Už to jsou dva roky od chvíle, kdy jsem prošla svým prvním kurzem Metody instrumentálního uvědomování a stala jsem se její lektorkou. Jen o něco dřív, o pár měsíců před tím, jsem se postavila na vlastní nohy, založila jsem si svou soukromou praxi a intenzivně jsem začala hledat metodu, která by propojila moje dosavadní zkušenosti a pomohla mi při práci s dětmi, které čelí nejrůznějším učebním výzvám.  

Právě tenhle dvoutýdenní kurz, rozhodl, že se instrumentální uvědomování stalo mým hlavním pracovním nástrojem - pomocnou rukou při překonávání obtíží vznikajících během učení. Získala jsem jistotu, že potkávám Metodu s velkým "M", která beze zbytku splňuje mou představu o smysluplné práci s dětmi.

A protože jsem se vůbec nemohla nabažit té energie a lehkosti, která z trenérů metody vyzařovala, plynule jsem během dvou let prošla všemi čtyřmi kurzy a prožila jsem díky tomu 320 hodin s báječnými lidmi, kteří pro metodu doslova dýchají. Vlastně ještě něco víc, vdechli téhle metodě život.

Tady je nutné jedno upřesnění. Když jsem totiž vstupovala do prvního kurzu, šla jsem nakouknout pod pokličku programu Feuersteinova instrumentálního obohacení. Metoda instrumentálního uvědomování, zkráceně MIU, tenkrát ještě nebyla ani v plenkách a trpělivě čekala na příznivé podmínky svého vzklíčení. Zatím si pohodlně hověla jako nenarozená, ale naprosto zřetelně se ozývající vize své zakladatelky, paní Evy Váňové. Vize, která se už jasně propisovala do práce nejen jí samotné, ale i dalších souznících trenérů. A já jsem díky tomu dostala možnost být svědkem jedné velké změny.

Obě metody si jsou velmi blízké nejen svým názvem, ale i svým obsahem. Metoda instrumentálního uvědomování, kterou při práci s dětmi používám, stojí pevně na základech programu Feuersteinova instrumentálního obohacování (známějším pod anglickou zkratkou FIE - The Feuerstein Instrumental Enrichment program) a vychází z jejích jasně definovaných principů - bez ní by vůbec nemohla vzniknout.

Co mají společného? Opírají o principy zprostředkovaného učení a podstatu obou metod tvoří ucelený systém pracovních sešitů (tzv. instrumentů), které slouží k rozvíjení struktur nezbytných pro naše poznávání. Velmi zjednodušeně to znamená, že při práci s instrumenty společně přemýšlíme nad naším přemýšlením.

Vztah obou metod můžeme pro lepší představu vyjádřit jako proměnu surového diamantu v pečlivě vybroušený drahokam. Autoři nově vzniklé metody MIU pečlivě prošli všechny stránky stávajících instrumentů a vybrousili je k dokonalosti - opravili chyby, dohledali původní zdroje, ze kterých pan Feuerstein čerpal, vyňali vše přebytečné, dali stránkám svěží a moderní design.

Nadto vložili do své metody důležitost bezpečného prostoru založeném na nehodnotícím přístupu. Protože právě prostor nehodnocení podporuje naši vnitřní motivaci a celkově pomáhá budovat zdravé sebepojetí a sebepřijetí. Odstraňuje z naší práce impulzivitu a strach z chyby, rozvíjí vyjadřování a respektování jiného názoru a pomáhá lépe se orientovat ve vlastním životě. Díky tomu všemu se nám pak s daleko větší lehkostí daří tvořit a posilovat strategie pro řešení nejrůznějších úkolů a situací, nejen těch učebních.

I po dvou letech mě metoda MIU nepřestává bavit. Každá lekce je trochu překvapením, co se nám v ní s klientem uděje. Je pro mě kouzlem, které začíná pomalu a jistě proměňovat všechny, kteří se s touto metodou setkají, včetně mě samotné.